← Všechny články

Copilot Managed Runtime v public preview: kde provozovat aplikace vytvořené AI

Copilot Managed Runtime nabízí organizacím spravované prostředí pro aplikace vytvořené pomocí AI, se společným přihlašováním, řízeným přístupem k datům a dohledem administrátora. Služba je v placeném public preview, většina způsobů tvorby aplikací je ve výchozím stavu vypnutá a tvorba v Code a Cowork je dostupná v programu Frontier.

Neoficiální český překlad článku z webu ostefka.github.io, nikoli materiálu Microsoftu. Web není oficiálním kanálem Microsoftu. Originál: Every AI can write an app now. Where should it run? (ostefka.github.io).

Osobní blog. Text vychází z mého vlastního testování a vyjadřuje mé názory. Nejde o oficiální stanovisko ani dokumentaci Microsoftu; závazné informace najdete vždy na Microsoft Learn.

Stručně: Napsat podnikovou aplikaci už není to nejtěžší. Kterýkoli schopný nástroj s AI ji vytvoří za pár minut. Ve velké organizaci ale teprve potom přicházejí nezáživné, a přitom zásadní otázky: kde aplikace poběží, pod čí identitou, na která data dosáhne a kdo se vůbec dozví, že existuje?

Odpovědí Microsoftu je Copilot Managed Runtime, zatím v public preview: běhové prostředí, které Microsoft provozuje uvnitř tenantu Microsoft 365. Každá aplikace v něm dostane přihlašování přes Microsoft Entra, řízený přístup k datům, místo ve společném inventáři a jednotné nástroje pro správu. Nezáleží přitom na tom, jestli ji vytvořil uživatel z byznysu v aplikaci Microsoft 365 Copilot (v Code nebo Cowork), tvůrce v Copilot Studio, nebo vývojář s libovolným programovacím agentem.

Většina způsobů tvorby je ve výchozím stavu vypnutá. Administrátor musí v Microsoft 365 admin center nastavit správu aplikací a povolit způsoby, kterými je lidé smějí vytvářet. Provoz aplikací se platí licencí Power Apps Premium nebo z Copilot Credits.

Vyzkoušel jsem obě cesty: jednodušší aplikace jsem vytvářel v Cowork, které je pro uživatele z byznysu přirozenou volbou, a větší pomocí Claude Code, tedy nástroje, který nepochází od Microsoftu. Už to samo o sobě ukazuje, jak otevřené celé řešení je.

O čem článek je: Jde o úvod a osobní pohled po několika dnech práce v laboratorním tenantu, ne o podrobný návod. Produkt je v preview a mění se každý týden; popsané chování jsem naposledy ověřil 6. října 2026. Pro rozhodnutí o nasazení vycházejte z dokumentace na Microsoft Learn.

Problém, o který nikdo nestál, ale teď ho má každý

Ještě před rokem znamenala otázka „Můžeme si na to udělat aplikaci?“ položku v backlogu, rozpočet a čtvrtletí práce. Dnes často stačí jediný prompt. Copilot, Claude, Codex, Lovable, Bolt nebo v0: vyberete nástroj, popíšete evidenci obchodních příležitostí nebo kalkulačku poplatků a za pár minut máte funkční webovou aplikaci.

To je skvělé, jenže ve velké organizaci tím vznikají nové starosti:

  • Aplikace musí někde běžet. Notebook vývojáře, osobní cloudový účet ani hosting dodavatele nástroje nejsou místem, kam by banka, pojišťovna nebo správce aktiv chtěli dávat data klientů.
  • Aplikace potřebuje identitu. Nejrychlejší je servisní účet nebo API klíč přímo v kódu, tedy přesně to, co bezpečnostní týmy roky vymýtají.
  • Aplikace potřebuje data, kvůli nim přece vzniká. Jakmile začne číst tabulku z CRM nebo seznam v SharePointu, musí někdo umět odpovědět: „Kdo přes ni uvidí jaká data?“
  • Někdo musí vědět, že existuje. Stínové IT dřív znamenalo tabulky a databáze v Accessu. S AI to mohou být tisíce malých, opravdu užitečných webových aplikací.

Zakazovat nástroje pro tvorbu aplikací s AI dlouhodobě nefunguje. Lidé si najdou jinou cestu a užitečné nápady se přesunou mimo dohled IT. Otázka tedy nezní, jestli budou lidé s AI aplikace vytvářet, ale jestli jim organizace nabídne bezpečné a předvídatelné místo, kde mohou běžet podle firemních pravidel.

Co je Copilot Managed Runtime

Jednou větou: prostředí provozované Microsoftem ve Vašem tenantu Microsoft 365, ve kterém interní webové aplikace běží s Vaší identitou, podle Vašich pravidel pro data a pod Vaším dohledem, ať už vznikly čímkoli.

 Microsoft 365 Copilot app ─┐
   Code · Cowork            │
 Copilot Studio            ─┤                      ┌─► Dataverse, SharePoint, Outlook, Teams,
 ms CLI + SDK with         ─┼─►  Managed Runtime  ─┼─► Work IQ (Microsoft 365 Copilot),
   GitHub Copilot,          │    Entra sign-in     └─► Copilot Studio agents, 1,500+ connectors
   Claude Code, Codex       │    governed data           — always as the signed-in user
 Lovable                   ─┘    one inventory

Od běžného hostingu se liší v několika ohledech:

  • Více způsobů tvorby, jedno běhové prostředí. Nejviditelnějším vstupem je samotná aplikace Microsoft 365 Copilot. Její režim Code promění popis v přirozeném jazyce v aplikaci, ke které se lze vracet a která pracuje s kontextem uživatele; Microsoft ji popisuje jako aplikaci běžící v sandboxu a hostovanou v tenantu. Jednodušší aplikace umí díky jedné ze svých dovedností vytvořit i Cowork. Tvůrci mohou pracovat v Copilot Studio a vývojáři s příkazovým řádkem ms a programovacím agentem podle svého výběru. Výsledek vždy skončí ve stejném prostředí a pod stejnými pravidly.
  • Žádná hesla ani klíče v aplikaci. Aplikace je statická webová aplikace v sandboxu a nemůže volat libovolné adresy. Data získává přes řízené konektory pod identitou přihlášeného uživatele a podléhá zásadám ochrany před únikem dat i zásadám pro konektory. API klíče tak do aplikace vůbec nepatří.
  • Sdílení aplikace neznamená sdílení dat. Když kolega otevře Vaši aplikaci, ale k podkladovému seznamu v SharePointu přístup nemá, dostane se k aplikaci, ne k datům.
  • Celý životní cyklus stojí na Gitu. Každá aplikace má repozitář a platforma sestaví každý commit. Náhled a publikovaná verze jsou oddělené, zveřejnění je samostatný krok a návrat ke starší verzi znamená nasadit starší commit.
  • Jedno místo pro administrátory. Každá aplikace se bez ohledu na původ zobrazí v Microsoft 365 admin center. Administrátor vidí vlastníka, region, využití i provozní stav a jedním kliknutím ji může zablokovat.

Kdo zná Power Platform, bude se tu cítit jako doma: prostředí, konektory a zásady pro data fungují stejně jako u Power Apps. Nová je tvorba v kódu s pomocí AI, sestavování z Gitu, inventář v admin center a účtování podle spotřeby.

Jedno místo, kde najdete všechny aplikace

Uživatelé mají také jedno místo, kde aplikace najdou a spustí: portál managedapps.cloud.microsoft. V jednom seznamu s naposledy použitými aplikacemi a vyhledáváním vidí všechno, co sami vytvořili, co s nimi někdo sdílel a co smějí otevřít, ať aplikace vznikla v aplikaci Microsoft 365 Copilot, v Copilot Studio nebo z příkazového řádku vývojáře.

Aplikace vytvořené pomocí AI dosud zůstávaly tam, kam je uložil nástroj, ve kterém vznikly. Portál je konečně sdružuje na jednom místě.

Portál managedapps.cloud.microsoft: nedávné aplikace, moje aplikace, sdílené se mnou a všechny aplikace

Portál aplikací: jeden seznam pro aplikace vytvořené v Cowork i pomocí Claude Code.

Většina způsobů tvorby je ve výchozím stavu vypnutá – a je to tak správně

Samotné běhové prostředí je k dispozici v každém tenantu, který splňuje podmínky, ale většina způsobů tvorby aplikací zůstává zavřená, dokud je administrátor nepovolí. Vývojářská cesta přes příkazový řádek je ve výchozím stavu vypnutá. Tvorba aplikací v Copilot Code a Cowork přichází přes program předběžného přístupu Frontier a vyžaduje nastavení správy aplikací.

Ověřeno v laboratorním tenantu: dokud administrátor neprovedl potřebné nastavení, nešlo z příkazového řádku nic vytvořit. Výjimkou je podle dokumentace tvorba aplikací v Copilot Studio – během preview je ve výchozím stavu zapnutá a spravuje se ze stejného místa.

Nastavením správy aplikací provede administrátora krok za krokem stránka Apps → Overview v Microsoft 365 admin center. Vznikne při tom skupina pro správu s výchozími pravidly, která spravuje Microsoft. Ta určují:

  • kdo dostane osobní vývojové prostředí,
  • které konektory a MCP servery smějí aplikace používat,
  • jak široce lze aplikace sdílet,
  • z jakých zdrojů smí prohlížeč načítat obsah.

Administrátor zároveň vybere, které způsoby tvorby aplikací povolí: Cowork, Copilot Studio nebo příkazový řádek.

Microsoft 365 admin center, Apps overview: vytvořená skupina pro správu aplikací, šest spravovaných aplikací, jedna skupina prostředí a dva povolené způsoby tvorby

Apps overview v laboratorním tenantu po nastavení: skupina pro správu existuje, inventář obsahuje šest aplikací a povolené jsou dva způsoby tvorby.

Výchozí nastavení je opatrné a bezpečnostní týmy ho ocení. Aplikace mohou používat vybraný seznam konektorů přímo od Microsoftu a rizikové akce uvnitř nich, například odeslání libovolného HTTP požadavku nebo spuštění skriptu, jsou zablokované. Každé rozšíření je vědomým rozhodnutím administrátora.

Praktická poznámka pro administrátory Power Platform: Tvůrci se do osobních vývojových prostředí přiřazují pomocí směrování prostředí (environment routing). Jakmile se správa aplikací inicializuje, obecné výchozí pravidlo směrování zůstane natrvalo. Směrování proto navrhněte předem.

Kdo platí a jak

Pro spuštění aplikace potřebuje uživatel buď licenci Power Apps Premium, nebo přístup ke Copilot Credits. Kredity se účtují za každé spuštění aplikace a za datová volání; v době psaní stálo jedno datové volání 0,1 kreditu. Kredity se přidělují stejnými zásadami útraty, které už pokrývají Cowork a Work IQ.

Správa nákladů Copilot: zásada útraty zahrnující Copilot Managed Runtime mezi služby spotřebovávající Copilot Credits

Copilot → Cost management: Copilot Managed Runtime je jednou ze služeb, které může zásada útraty pokrývat.

Zajímavý je ekonomický důsledek. Aplikace, kterou třicet lidí otevře několikrát za měsíc, podle mého odhadu spotřebuje kredity za pár eur, zatímco licence pro všechny uživatele by stály stovky. U náročných aplikací, se kterými lidé pracují celý den, je to naopak.

Jde o výpočet, ne o měření: z publikovaných sazeb mi vychází bod zvratu zhruba na 20 000 datových volání na uživatele za měsíc. Copilot Managed Runtime je placené preview, takže než na těchto číslech postavíte plán, ověřte si aktuální ceny.

Co jsem postavil a čím

Abych ověřil, že vývojářská cesta zvládne víc než jen jednoduchou ukázku, vytvořil jsem s Claude Code čtyři aplikace pro modelový scénář ze správy investic, všechny se smyšlenými daty:

  • kalkulačku nákladů, která žádná data nepotřebuje,
  • prohlížeč organizační struktury nad konektorem Office 365 Users, s linií nadřízených, profily a fotkami,
  • aplikaci pro přípravu na schůzky nad Outlookem a Work IQ,
  • Portfolio Desk: přehled investičních příležitostí v Dataverse, žádosti pro investiční výbor v seznamu SharePointu, se kterým výbor pracuje i v Teams, a k tomu dvě funkce s AI.

Portfolio Desk: průběžná kontrola převádí obsah Microsoft 365 na rizikové signály pro jednotlivé společnosti v portfoliu

Právě na AI části je vidět, kdy je aplikace lepší než chat. Průběžná kontrola portfolia požádá Work IQ, vrstvu pracovních dat Microsoft 365 Copilot, aby prošla e-maily, chaty, schůzky a soubory uživatele ke každé společnosti v portfoliu. Vrátí strukturované signály: červenou, oranžovou nebo zelenou, s datovanými podklady a návrhem dalšího kroku.

Aplikace z nich udělá stavové štítky u jednotlivých příležitostí a jedním kliknutím z nich založí sledovanou žádost v seznamu investičního výboru v SharePointu. Druhé tlačítko pošle příležitost agentovi v Copilot Studio, který podle firemních pravidel připraví podklad pro investiční výbor.

Chat by na otázku odpověděl jednou. Aplikace z odpovědi dělá strukturovaný, opakovatelný a sdílený výsledek, na který lze rovnou navázat akcí. Data přitom zůstávají v Microsoft 365, protože každé volání probíhá pod identitou přihlášeného uživatele.

Dva způsoby tvorby: Cowork pro uživatele z byznysu, programovací agenti pro techniky

Pro uživatele z byznysu je přirozenou cestou Cowork, případně Code, v aplikaci Microsoft 365 Copilot. Aplikaci popíšete v chatu, doladíte ji v průběžném náhledu, publikujete a nasdílíte. Nemusíte instalovat vývojové nástroje ani řešit repozitář, a výsledek přitom běží ve stejném spravovaném prostředí jako všechno ostatní. Tuto cestu jsem použil pro jednodušší aplikace a pro lidi bez vývojářských zkušeností ji považuji za zvlášť srozumitelnou.

Pro technicky zdatnější uživatele je tu druhá cesta, která AI od Microsoftu vůbec používat nemusí. Větší aplikace v tomto článku napsal Claude Code, který na linuxovém serveru ovládal příkazový řádek Microsoftu ms.

Nejde o žádné obcházení. Microsoft nástroj pro příkazový řádek i SDK publikuje na npm a ve vlastním repozitáři na GitHubu nabízí plugin pro programovací agenty, který funguje s GitHub Copilot i Claude Code. Jeho dovednosti (skills) se mi osvědčily jako velmi praktická dokumentace: popisují, jak zapojit Work IQ, jak připojit tabulky Dataverse i jaká pravidla vynucuje sandbox.

Co potřebujete, abyste to zopakovali na svém počítači:

  1. Administrátor Vám musí povolit tvorbu aplikací přes příkazový řádek a Vy musíte mít Power Apps Premium nebo Copilot Credits.
  2. Nainstalujte Node.js 24 LTS, Git a Git Credential Manager, přes který se k repozitářům platformy přihlašuje Git.
  3. Z npm nainstalujte nástroj Microsoftu @microsoft/managed-apps-cli, který přidá příkaz ms, a přihlaste se pomocí ms auth login.
  4. Přidejte svému programovacímu agentovi plugin Microsoftu. V Claude Code nebo GitHub Copilot CLI zadejte /plugin marketplace add microsoft/Managed-Apps a potom /plugin install microsoft-managed-apps@Managed-Apps. Plugin přidá dovednosti jako create-app, add-dataverse, add-sharepoint, add-workiq, deploy a share, popsané v repozitáři na GitHubu. Já jsem nechal Claude Code tyto dovednosti načíst a ovládat příkazový řádek přímo; instalace pluginu je jednodušší.
  5. Popište aplikaci. Agent ji založí pomocí ms app create, připojí data (ms app add data-source vygeneruje typovaný TypeScript pro každý konektor nebo tabulku) a spustí ji lokálně příkazem ms app dev. Potom vytvoří commit, odešle změny a na Váš pokyn aplikaci nasadí pomocí ms app deploy.

Microsoft k tomu má vlastní návody: rychlý start s příkazovým řádkem, rychlý start s programovacím agentem a referenci příkazů. Návod pro programovacího agenta pracuje s GitHub Copilot a uvádí, že Claude Code funguje stejně.

V praxi jsem kromě těchto kroků musel vyřešit několik věcí:

  • Číst nejen dokumentaci, ale i zdrojové soubory. Typové definice SDK odpověděly na otázky, na které dokumentace preview zatím neodpovídá.
  • Přihlášení na serveru bez grafického prostředí. Na běžném notebooku se přihlašujete v prohlížeči. Na serveru je potřeba přihlášení kódem zařízení, které ale řada firem blokuje pomocí Conditional Access. Pokud je to i Váš případ, vyvíjejte na počítači s prohlížečem a pro pipeline použijte postup se service principal z dokumentace k CI/CD. Rozchodit na serveru bez desktopového úložiště přihlašovacích údajů mezipaměť tokenů a přihlašování Gitu mi zabralo víc času než samotné aplikace.
  • Nechat agenta držet se pravidel Microsoftu. Plugin předepisuje rozumná omezení: používat jen konektory, u sdílených připojení povolit jen nezbytné akce (princip nejnižších oprávnění), neupravovat vygenerovaný kód a nikdy nenasadit commit, který není odeslaný do vzdáleného repozitáře. Agent, který se jimi řídí, vytváří aplikace v souladu s pravidly správy od první verze.

Testoval jsem Claude Code. Ostatní nástroje pro programování s AI – Codex, GitHub Copilot, agenti postavení na Gemini nebo asistenti v IDE – budou podle mého odhadu fungovat podobně, protože základem je příkazový řádek, SDK a aplikace v Reactu, ne vazba na konkrétní model. Lovable už do tohoto prostředí umí publikovat přímo.

Obě cesty se navíc dají propojit. Aplikace vytvořená v Cowork nebo Copilot Studio má vlastní repozitář Gitu, takže ji vývojář s oprávněním k úpravám může pomocí ms app clone naklonovat a pokračovat v kódu. Prototyp od uživatele z byznysu se tak stává výchozím bodem pro vývojáře, a ne ukázkou, kterou je potřeba zahodit.

Právě tuto otevřenost považuji za nejdůležitější architektonické rozhodnutí: vytvářejte v nástrojích, které Vašim lidem vyhovují, ale provozujte tam, kde to umíte spravovat.

Mohou na stejné aplikaci pracovat uživatelé z byznysu i vývojáři?

Při předávání aplikace se nabízí zásadní otázka: když ji rozšíří vývojář, mohou ji uživatelé z byznysu dál upravovat v Cowork? A funguje to i obráceně?

Dokumentace pokrývá jeden směr, výše popsané klonování. Zbytek této části vychází z několika mých pokusů v laboratorním tenantu. Nejde o zdokumentované chování a může se změnit.

Aplikaci založenou z vývojářské šablony se mi v Cowork upravit a znovu publikovat nepodařilo. Požádal jsem Cowork o změnu jediného znaku v aplikaci Portfolio Desk, kterou jsem založil přes příkazový řádek. Cowork aplikaci našel, otevřel a změnu provedl, ale publikovat ji odmítl.

Jeho vlastní vysvětlení a pohled na aplikaci vytvořenou přímo v Cowork naznačují proč: Cowork používá vlastní projektovou šablonu a pracuje v sandboxu s pevnou sadou předinstalovaných balíčků, několika chráněnými konfiguračními soubory a kontrolou, která musí před publikováním projít. Aplikace postavená na jiné šabloně do tohoto rámce nezapadá.

Aplikace založená v Cowork naopak přešla do kódu a zpátky bez potíží.

  1. V Cowork jsem popsal aplikaci pro zkoumání poplatků a výnosů fondu. Cowork vytvořil a publikoval první verzi, jen vynechal kalkulačku poplatků.
  2. Pomocí Claude Code jsem aplikaci naklonoval a kalkulačku doplnil v kódu. Měnil jsem jen zdrojové soubory aplikace, použil jen balíčky, které už projekt obsahoval, a spouštěl stejné kontroly, jaké projekt definuje. Změny jsem odeslal, platforma aplikaci sestavila a vznikl náhled.
  3. V nové konverzaci v Cowork jsem zadal drobnou změnu: „Nastavte výchozí horizont na 15 let.“ Cowork převzal kalkulačku doplněnou v kódu, změnil přesně ten jeden řádek a aplikaci publikoval.

Historie Gitu ukazuje tři kroky za sebou – Cowork, kód a znovu Cowork – a žádný nepřepsal ten předchozí. Zajímavý detail: výběr modelu v té relaci Cowork ukazoval Claude Opus, takže i cesta pro uživatele z byznysu v tomto testu běžela na modelu Claude.

Můj pracovní závěr, který je potřeba před praktickým použitím znovu ověřit: pokud má aplikaci dál upravovat byznys, založte ji v Cowork a nechte vývojáře, ať ji rozšiřuje v mezích pravidel daného projektu. Aplikace postavená na vývojářské šabloně může zůstat upravitelná jen vývojářskou cestou.

S čím je potřeba počítat

Jde o public preview a podle toho se také chová:

  • Životní cyklus stojí na Gitu. Každá aplikace má repozitář, buď spravovaný platformou, nebo v GitHub Enterprise Cloud s Vašimi pravidly pro větve a pull requesty. Náhled a publikovaná verze jsou oddělené, nasazení i návrat ke starší verzi se vážou na commit. Pokud Vaše organizace očekává postupné nasazení přes několik prostředí s jinými datovými připojeními v každé fázi, ověřte si nejdřív, jak je na tom dokumentace.
  • Ověřte, co se audituje. Vytvoření, sestavení, nasazení i spuštění aplikace se zapisuje do auditního protokolu. Zkontrolujte, zda dokumentované události pokrývají Vaše požadavky.
  • Počítejte s nedodělky preview. Občas zlobí příkazový řádek nebo generování kódu a doba sestavení kolísá.
  • Aplikace ve výchozím stavu nemají přístup k internetu. Nemohou volat libovolné adresy, ani AI modely, pokud je administrátor nepovolí v Content Security Policy. Zamýšlená cesta vede přes konektory, například Work IQ, nebo přes agenta v Copilot Studio. Pro správu je to výhoda, pro některé návrhy aplikací omezení.

Nic z toho ale nemění podstatu. Pro týmové aplikace a aplikace jednotlivých oddělení je to dobrý začátek už dnes; u procesů kritických pro firmu si nejdřív projděte podmínky preview a aktuální stav dokumentace.

Hlavní závěry

  • Úzkým hrdlem už není tvorba aplikací, ale správa toho, kde běží. Připravte se na tisíce malých aplikací vytvořených s AI, ne na pár projektů.
  • Copilot Managed Runtime přesouvá místo kontroly z otázky „Kterými nástroji smějí lidé tvořit?“ na otázku „Kde poběží výsledky?“ Jedno běhové prostředí, jeden model identity, jeden inventář.
  • Většina způsobů tvorby je ve výchozím stavu vypnutá. Jejich povolení je rozhodnutím administrátora v Microsoft 365 admin center a provoz pokrývají Copilot Credits nebo licence Power Apps Premium. Začněte jedním způsobem tvorby pro jednu skupinu uživatelů.
  • Prostředí je otevřené. Aplikace mohou vznikat v aplikaci Microsoft 365 Copilot, v Copilot Studio, v Claude, Codexu nebo Lovable; pravidla provozu hlídá společné prostředí.
  • Předem si ujasněte, kdo bude aplikaci udržovat. V mých testech šla aplikace založená v Cowork upravovat střídavě v Cowork a v kódu, kdežto změnu v aplikaci z vývojářské šablony se z Cowork publikovat nepodařilo. Jde o pozorování, ne o zdokumentované chování.
  • Aplikace vítězí nad chatem tam, kde se z odpovědi mají stát data. Nejlepší je oba přístupy spojit: aplikace drží data a pracovní postup, Copilot přidává úsudek.

Další zdroje

Zkušenosti z laboratorního tenantu, říjen 2026. Produkt je v preview; před nasazením si ověřte aktuální chování a dokumentaci.